Menu
Snad stovky hlasů snažily se jeden každý překřičet ty ostatní. Spílaly, vyhrožovaly, naříkaly, slibovaly i vyprávěly … nedaly mu spočinout, neumlkaly ve dne ani v noci. Kým vlastně sám byl? Který z těch hlasů byl ten jeho? A existoval v tom všem někde ještě vůbec? Marně se celé měsíce snažil všechny uchvácené duše ovládnout, byl na pokraji sil. Takový byl osud mistra mučitele.
Už se jen nepříčetně smál té ironii osudu. Bolest a utrpení jiných byly pro něj lahodným ovocem, aby teď sám zašel v agonii z tortury, proti níž všechna je ho umění zdála se být jen dětskou hrou. Kéž by mu dopřály aspoň chvíli klidu, jen jedinou chvíli!
